dnes je 12.4.2024

Input:

Věcné prostředky požární ochrany a zařízení požární ochrany

6.1.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.4
Věcné prostředky požární ochrany a zařízení požární ochrany

Josef Černý

Třídy požárů

Určení a označení tříd požárů podle druhu hořlavé látky obsahuje ČSN EN 2 (38 9101) Třídy požárů /Classification of fires/, účinnost od 1.7.1994, změna A1 5.2005, účinnost od 1.6.2005.

Třída A: Požáry pevných látek, zejména organického původu (dřevo, papír, uhlí, sláma, textil, guma apod.), jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím.

Třída B: Požáry kapalin nebo látek přecházejících do kapalného skupenství (např. benzín, olej, barvy, alkohol apod.)

Třída C: Požáry plynů (LPG, metan, vodík, zemní plyn, acetylen apod.).

Třída D: Požáry kovů (hořčík, hliník apod.).

Poznámka autora: Označení třídy F se v Evropě používá, například na typových štítcích přenosných hasicích přístrojů, ale norma ČSN EN2 jej neobsahuje.

Třída F: Požáry jedlých olejů a tuků (rostlinné, živočišné oleje, tuky) v kuchyňských zařízeních.

Vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními – základní požadavky

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. c) a d) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, aktuální znění verze č. 20, účinná od 1.1.2022 do 30.6.2023 množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy by mělo být obsahem nového právního předpisu, jehož termín vydání není znám. Obdobně by tento právní předpis měl stanovit druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1. 2022 nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), aktuální znění verze č. 27, účinná od 1.1.2021 do 31.12.2022 (předpis bude k 1.7.2023 zrušen) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.

Poznámka autora: nově viz také § 13 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb včetně přílohy č. 4 Hasicí přístroje a § 14, část 2. vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, včetně přílohy č. 1, aktuální znění verze č. 2, účinná od 27.9.2011.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními může být rozšířeno např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti.

Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí:

  • hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),

  • osobní ochranné prostředky,

  • prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),

  • prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou,

  • prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,

  • požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,

  • spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,

  • hasiva a příměsi do hasiv,

  • požární příslušenství,

  • přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).

Druhy požárně bezpečnostních zařízení [ČSN ISO 8421 – 1 (Obecné termíny a jevy požárů), 2 (Požární ochrana staveb), 6 (Evakuace a únikové prostředky) a 7 (Prostředky pro detekci a potlačení výbuchu) Požární ochrana – slovník] se rozumí:

  • zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),

  • zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),

  • zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),

  • zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),

  • zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),

  • zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),

  • náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.

  • V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními (§ 2 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022), popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň:

  • na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností [ČSN EN 3-7+A1 (38 9100) Přenosné hasicí přístroje - Část 7: Vlastnosti, požadavky na hasicí schopnost a zkušební metody, platnost od 1.3.2008] nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo

  • na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo

  • pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).

V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům právního předpisu (§ 2 odst. 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022), ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.

Poznámka autora: vybrané druhy staveb se vybavují hasicími přístroji podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, aktuální verze znění č. 2, účinné od 27.9.2011.

Umístění hasicích přístrojů

Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití.

Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka (např. nařízení vlády č. 375/2017 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, aktuální znění verze č. 1, účinná od 28.11.2017, § 6 zákona č. 309/2006 Sb., aktuální znění verze č. 8, účinná od 1.5.2016 do 30.6. 2022, ČSN ISO 3864-1 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky, platnost od 1. 1.2013, ČSN EN ISO 7010 (01 8012) Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Registrované bezpečnostní značky, platnost od 1.2.2021, změna A1 5.2021, platná od 1.6.2021, ČSN ISO 17724 (01 8012) Grafické značky – Slovník, platnost od 1.11.2004, oprava: Opr.1 3.2013, platná od 1.4.2013 a ČSN 01 8013 (01 8013) Požární tabulky, změna a.1966, platná od 1.4.1965 a změna Z2.1995, platná od 1.12.1995 apod.), umístěná na viditelném místě.

Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Kontrola a periodická zkouška hasicích přístrojů

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole (§ 9 odst. 8 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022) provedené podle podmínek stanovených vyhláškou MV č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022 kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Komentář:

Plomba spouštěcí armatury je právním předpisem s účinností od 23.07.2001 u všech hasicích přístrojů vyžadována nově. Podle předcházejících předpisů se tento požadavek týkal hasicích přístrojů používaných v dopravních prostředcích.

Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací.

Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění.

Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.

Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů:

  • vodních a pěnových jednou za 3 roky,

  • ostatních jednou za 5 let.

Komentář:

U lhůt došlo ke zjednodušení, resp. sjednocení lhůty provádění periodické zkoušky s výjimkou hasicích přístrojů vodních a pěnových.

Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.

Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení kontroly, údržby nebo opravy hasicího přístroje, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která kontrolu, údržbu nebo opravu hasicího přístroje provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů obsahuje:

  • údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,

  • adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován (jen v případě odchylky údajů podle předchozího textu),

  • umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,

  • datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,

  • potvrzení (§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj:

  • vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo

  • ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo

  • starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.

Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.

Poznámka autora: viz také ČSN ISO 11 602-2 (38 1162) Požární ochrana – Přenosné a pojízdné hasicí přístroje - Část 2: Prohlídka a údržba, platnost od 1.1.2003.

Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení

Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022 provedení funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.

Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější dokumentace.

Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky (např. ČSN 73 0873 PBS-Zásobování požární vodou, platná od 1.7.2003, ČSN 73 0802 (73 0802) PBS-Nevýrobní objekty, platná od 1.6.2009, Z1 2.2013 2.2013, platná od 1.3.2013, Z2 7.2015 7.2015, platná od 1.8.2015, Z3 2.2020, platná od 1.2. 2020, Z4 10.2020, platná od 1.11. 2020, ČSN 73 0802 ed. 2 (730802) Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty, platná od 1.11.2020, ČSN EN 671-3 (389201) Stabilní hasicí zařízení - Hadicové systémy - Část 3: Údržba hadicových navijáků s tvarově stálou hadicí a hydrantových systémů se zploštitelnou hadicí, platnost od 1.10.2009) a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.

Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika

Nahrávám...
Nahrávám...