dnes je 23.5.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele k prodloužení dovolené

4.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.9.2
Vnitřní předpis zaměstnavatele k prodloužení dovolené

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele k prodloužení dovolené

Zaměstnavatel .............. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ)

zastoupený ..................

Podle § 305 ZP a § 212 odst. 1 ZP vydávám tento

vnitřní předpis o prodloužení dovolené.

Alternativa I – bez stanovení podmínek

1. Dovolená se prodlužuje o .........(uvést počet týdnů – např. jeden týden, dva týdny apod., nebo počet dnů – např. 2 dny, 3 dny apod.) nad výměru stanovenou v § 212 odst. 1 ZP a celková výměra dovolené zaměstnanců za kalendářní rok činí ......týdnů (dnů).

Alternativa II – se stanovením podmínek

1. Dovolená zaměstnanců, kteří

a) vykonávají práce ...........(uvést například druh práce nebo pracoviště) se prodlužuje o .....(uvést počet týdnů nebo dnů) nad výměru stanovenou v § 212 odst. 1 ZP a celková výměra dovolené těchto zaměstnanců za kalendářní rok činí ......týdnů (dnů).

b) jsou u zaměstnavatele zaměstnáni v pracovněprávním vztahu nejméně po dobu ......(uvést dobu trvání pracovněprávního vztahu – např. 3 roky, 5 let apod.) se prodlužuje o .....(uvést počet týdnů nebo dnů) nad výměru stanovenou v § 212 odst. 1 ZP a celková výměra dovolené těchto zaměstnanců za kalendářní rok činí ......týdnů (dnů).

2. Tento vnitřní předpis se vydává na dobu .........(nejméně jednoho roku).

3. Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem.........

...............................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zástupce

Komentář:

K obecným podmínkám vydání vnitřního předpisu zaměstnavatele a jeho možného obsahu – viz Úvod.

Zákoník práce v § 211 ZP vyjmenovává druhy dovolené (dovolená za kalendářní rok a dodatková dovolená). Vzhledem k tomu, že zákoník práce nezakazuje sjednání dalšího druhu dovolené, není vyloučeno, aby zaměstnavatel při zachování zásady rovnosti a zákazu diskriminace poskytoval i jiné druhy dovolené. I v úpravě dovolené platí zásada: "co není zakázáno, je dovoleno“.

Ačkoliv je od 1. 1. 2021 změněna koncepce vzniku práva na dovolenou v závislosti na odpracované délce pracovní doby (ať již stanovené podle § 79 ZP, nebo sjednané kratší podle § 80 ZP) a právo na dovolenou se zjišťuje v hodinách, nemění se zákoníkem práce upravená výměra dovolené, která je stále vyjádřena v jednotkách týdne.

Právo na dovolenou mají od 1. 1. 2024 všichni zaměstnanci konající závislou práci podle zákoníku práce bez ohledu na to, v jakém základním pracovněprávním vztahu práci pro zaměstnavatele konají (§ 3 ZP). Právo na dovolenou založené přímo zákoníkem práce mají nejenom zaměstnanci v pracovním poměru, jak tomu bylo do 31. 12. 2023, ale od 1. 1. 2024 mají podle zákoníku práce právo na dovolenou i zaměstnanci konající práce na základě dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Právo na dovolenou zaměstnancům ve všech základních pracovněprávních vztazích vzniká na základě zákonné úpravy přímo, jsou-li splněny podmínky, žádný ze základních pracovněprávních vztahů není od 1. 1. 2024 vyloučen. Právo na dovolenou zaměstnancům ve všech pracovněprávních vztazích vzniká za stejných podmínek. Jediným zvláštním ustanovením u zaměstnanců konajících práce na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti je stanovení fikce délky týdenní pracovní doby upravené v § 77 odst. 8 ZP na 20 hodin týdně, která se použije výhradně pro

Nahrávám...
Nahrávám...