dnes je 28.3.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele k zajišťování pracovnělékařských služeb

21.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.10.8
Vnitřní předpis zaměstnavatele k zajišťování pracovnělékařských služeb

JUDr. Anna Janáková

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE

K ZAJIŠŤOVNÍ PRACOVNĚLÉKAŘSKÝCH SLUŽEB

 

Zaměstnavatel ........................(uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ............................................

vydává tuto

směrnici k zajištění pracovnělékařských služeb.

 

 

1. Charakter a součásti pracovnělékařských služeb

1.1. Pracovnělékařské služby jsou zdravotní služby, jejichž posláním je napomáhat tomu, aby zaměstnanci nevykonávali práce, které neodpovídají jejich zdravotní způsobilosti, aby se prací nezhoršoval jejich zdravotní stav a aby se předcházelo vzniku nemocí z povolání, pracovním úrazům a jiným poškození zdraví zaměstnanců z práce. Pracovnělékařské služby zahrnují konzultační služby a zdravotní péči preventivní, diagnostickou a posudkovou.

 

1.2. Součástí pracovnělékařských služeb je:

a) provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,

b) hodnocení vlivu pracovního činnosti a pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví,

c) poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,

d) školení v poskytování první pomoci,

e) pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

 

 

2. Výběr poskytovatele pracovnělékařských služeb

2.1. Personální útvar zajistí výběr poskytovatele pracovnělékařských služeb a navrhne vedení firmy, se kterým či se kterými by měla být uzavřena smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb.

 

2.2. Při výběru vhodného poskytovatele pracovnělékařských služeb hodnotí zejména:

a) odbornost poskytovatele pracovnělékařských služeb,

b) kapacitu poskytovatele pracovnělékařských služeb s ohledem na počet zaměstnanců a s ohledem na umístění jednotlivých pracovišť,

c) cenovou nabídku poskytovaných pracovnělékařských služeb.

 

2.3. Personální útvar zajistí informování odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nepůsobí-li ve firmě, pak přímo zaměstnance, o výběru zajišťování pracovnělékařských služeb.

 

3. Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb

3.1. Právní útvar ve spolupráci s personálním útvarem, výrobním útvarem a ekonomickým útvarem zajistí vypracování smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb a po dojednání jejího obsahu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb předloží návrh smlouvy k podpisu vedení firmy; vzor smlouvy o pracovnělékařských službách tvoří přílohu č. 1 této směrnice. Smlouva musí mít písemnou formu.

 

3.2. Pokud dojde v průběhu platnosti smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právní předpisy (viz příloha č. 2 této směrnice), zajistí útvary firmy uvedené v předchozím odstavci doplnění dosavadní písemné smlouvy nebo uzavření nové smlouvy, které zahrne i ty pracovnělékařské služby, které doposud nebyly smlouvou kontrahovány. Doplněk nebo novou smlouvu je třeba uzavřít nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo.

 

3.3. Plnění závazků vyplývajících z uzavřené smlouvy o pracovnělékařských službách sleduje z hlediska:

a) provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu a vlivu hodnocení pracovní činnosti a pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví - personální útvar,

b) poskytovaného poradenství na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací - personální útvar,

f) školení v poskytování první pomoci - personální útvar,

g) pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby - výrobní útvar a personální útvar,

h) finančních nákladů za poskytnuté pracovnělékařské služby - ekonomický útvar.

 

3.4. Personální útvar ve spolupráci s výrobním útvarem a ekonomickým útvarem každý rok (nejlépe koncem roku v prosinci) hodnotí plnění smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb a podle výsledků hodnocení navrhne ve spolupráci s právním útvarem vedení firmy změny smlouvy, případně výběr jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb.

 

4. Vysílání k lékařským prohlídkám

4.1. Personální útvar zajišťuje vysílání uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců k pracovnělékařským prohlídkám podle požadavků právních předpisů ke smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb. Sdělí jim jméno, adresu a ordinační hodiny, kdy se na pracovnělékařskou prohlídkou mohou dostavit, a lhůtu, ve které se mají prohlídce podrobit a předložit lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.

 

4.2. Pokud tak firma rozhodne, personální útvar může, jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy (seznam těchto předpisů tvoří přílohu č. 2 této směrnice) vyslat uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce a k posouzení zdravotní způsobilosti k práci k jejich registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, kterého si uchazeč o zaměstnání či zaměstnanec svobodně zvolil. Pro takový případ se smlouva neuzavírá.

 

4.3. Personální útvar vyšle zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku:

a) pokud o to zaměstnanec požádá,

b) má-li firma pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci

c) v dalších případech uvedených v ust. § 12 vyhlášky č. 79/2013 Sb.

 

4.4. Pokud se ve firmě vykonávají práce ve zkušebním provozu, vysílá personální útvar zaměstnance k pracovnělékařským prohlídkám na základě:

a) hodnocení rizik podle zákona č. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nebo

b) výsledků měření, byla-li pro účely souhlasu s uvedením do zkušebního provozu uskutečněna.

 

4.5. Když vysílá personální útvar uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance k prohlídkám podle předchozích odstavců, musí je vybavit vyplněnou žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a o vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, jejíž vzor je uveden v příloze č. 3 této směrnice.

 

4.6. Personální útvar je povinen vyslat zaměstnance k lékařské prohlídce a posouzení jeho zdravotního stavu, existuje-li:

a) důvodné podezření na vznik nemoci z povolání (ohrožení nemocí z povolání), a to ke smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb nebo k poskytovateli v oboru pracovního lékařství, který má povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání, s žádostí o posouzení zdravotního stavu,

b) podezření, že nemoc již nadále nesplňuje podmínky pro uznání nemoci z povolání (ohrožení nemocí z povolání), a to k poskytovateli v oboru pracovního lékařství, který má povolení Ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání s žádostí o posouzení zdravotního stavu.

 

5. Vytvoření podmínek pro poskytování ostatních pracovnělékařských služeb

5.1. Pro hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví a hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a osob ucházejících se o zaměstnání k práci poskytuje personální útvar poskytovateli pracovnělékařských služeb podklady pro zpracování rozboru vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo nemocí souvisejících s prací, výsledky sledování zátěže organismu zaměstnanců působením rizikových faktorů, studie odezvy zdravotního stavu zaměstnanců na konkrétní pracovní podmínky a jiné.

 

5.2. Pro vytvoření vhodných podmínek pro poradenskou činnost poskytovatele pracovnělékařských služeb stanoví personální a výrobní útvar (ve spolupráci s osobou odborně způsobilou k prevenci rizik) způsob a termíny předkládání dokumentů, které bude poskytovatel pracovnělékařských služeb potřebovat k tomu, aby k záležitostem stanoveným vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče mohl zaujímat postoj a poskytovat poradenství.

 

5.3. Pro vytvoření podmínek pro dohled na pracovišti výrobní útvar stanoví a dohodne s poskytovatelem pracovnělékařských služeb termíny pravidelného dohledu na pracovištích případně dalších zařízeních zaměstnavatele. Personální a výrobní útvar zajistí předkládání potřebných dokumentů k zajištění dohledu prováděném poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

 

5.4. Personální útvar a výrobní útvar odpovídají za vytvoření podmínek pro to, aby poskytovatel pracovnělékařských služeb mohl při poskytování těchto služeb spolupracovat se zaměstnanci, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, odborovou organizací, a s odborně způsobilými osobami k prevenci rizik případně s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a s kontrolními orgány, které provádějí ve firmě dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při práci (ust. § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 373/2011 Sb.).

 

6. Povinnosti vůči poskytovateli pracovnělékařských služeb

6.1. Personální útvar v dohodě s příslušnými vedoucími zaměstnanci na jednotlivých pracovištích pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb:

- umožní vstup na každé pracoviště svých zaměstnanců,

- zajistí poskytování informací potřebných k hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek.

- zajistí předkládání technické dokumentace strojů a zařízení, a sdělování dalších informací rozhodných pro ochranu zdraví při práci.

O poskytování informací poskytovateli pracovnělékařských služeb vede personální útvar vhodnou dokumentaci pro případ kontroly prováděné orgány ochrany veřejného zdraví nad plněním této povinnosti zaměstnavatele.

 

6.2. Personální útvar v dohodě s příslušnými vedoucími zaměstnanci na jednotlivých pracovištích umožní pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb vstup na pracoviště, kde bývalý zaměstnanec pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zajištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Stejně umožní vstup zaměstnanci i bývalému zaměstnanci.

 

6.3. Na základě žádosti poskytovatele pracovnělékařských služeb o zajištění měření či expertizy za účelem analýzy (pracovních podmínek, pracovního prostředí a odezvy organismu zaměstnanců, výsledků kategorizace zdravotních rizik, při podezření, že došlo k takové změně pracovních podmínek, která negativně ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit zdraví zaměstnanců) předloží personální útvar vedení firmy:

a) návrh za zajištění takového měření či expertizy, nebo

b) návrh o podání žádosti o stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví; v žádosti nesouhlas se zajištěním měření nebo expertiz musí být odůvodněn.

Podle kladného rozhodnutí vedení firmy nebo na základě písemného stanoviska orgánu veřejného zdraví se souhlasem k provedení měření či expertizy personální útvar zajistí jejich provedení.

 

6.4 Personální útvar zajistí, aby v rámci školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byli zaměstnanci školeni ze svých povinností ohledně pracovnělékařských služeb, a to zejména ohledně povinnosti:

- podrobit se pracovnělékařských službám u smluvního lékaře zaměstnavatele nebo u vlastního registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, pokud tak podle zákona zaměstnavatel rozhodne,

- podrobit se zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro hodnocení zdravotního stavu (poskytovatele dalších zdravotních služeb určuje poskytovatel pracovnělékařských služeb),

- podrobit se pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu (viz příloha č. 2 této směrnice),

- sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb jméno a adresu registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů zdravotních služeb, kteří ho přijali do péče,

- sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci.

Personální útvar zajistí, aby do školení byla zahrnuta též informace o důsledcích, které dopadnou na zaměstnance v případě, že se nepodrobí příslušným pracovnělékařským službám, že nepředloží lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ve stanoveném termínu, a když je lékařský posudek neplatný.

 

7. Závěrečná ustanovení

7.1. Směrnice byla dne .......................projednána s odborovou organizací ................zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ................(pokud u zaměstnavatele působí).

 

7.2. Písemné vyhotovení této směrnice obdrží každý vedoucí zaměstnanec firmy.

 

7.3. Kontrolou dodržování této směrnice pověřuji............... (identifikace odpovědné osoby).

 

7.4. Nabytím účinnosti této směrnice se ruší vnitřní předpis o zajištění závodní preventivní péče vydaný dne....... a nahrazuje se touto novou směrnicí.

 

7.5. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem.................

 

V ..............(sídle firmy) dne...........

 

.........................................................

razítko zaměstnavatele a podpis 
jeho oprávněného zástupce

 

 

Komentář

 

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který upravuje mimo jiné pracovnělékařské služby, nabyl právní účinnosti dnem 1. dubna 2012, nicméně pro pracovnělékařské služby bylo stanoveno přechodné období, a to do konce března roku 2013. Od 1. dubna 2013 se postupuje již plně podle požadavků zákona č. 373/2011 Sb.

 

S účinností od 3. dubna vyšla vyhláška Ministerstva zdravotnictví č.79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), která stanoví podrobnosti ohledně pracovnělékařských služeb.

 

Povinnost zajistit pracovnělékařské služeb

Zaměstnavateli je povinnost zajistit pracovnělékařské služby uložena:

a) zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to ustanovením § 224,

b) zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a to ust. § 53 odst. 2.

 

Kdo má ve firmě v náplni zabezpečování této povinnosti

U firem, které mají personální útvar nebo personalistu, spadá zpravidla zabezpečování povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby do náplně činnosti citovaného útvaru či citovaného zaměstnance. Je to praktické řešení, neboť právě v tomto útvaru či u tohoto zaměstnance se soustředí lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci, případně lékařské posudky o zdravotním stavu. Tento útvar či zaměstnanec/personalista vysílá uchazeče o zaměstnání a zaměstnance k pracovnělékařským prohlídkám. Z této koncepce vychází i tato směrnice o zajišťování zdravotní pracovnělékařských služeb.

 

Výběr poskytovatele či poskytovatelů pracovnělékařských služeb

Obecně nové předpisy dávají pacientovi právo zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb a zdravotnické zařízení; možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se však nevztahuje na poskytování pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel vybere a rozhodne, od koho bude „kupovat“ pracovnělékařské služby. Jeví se výhodným zorganizovat „výběrové řízení“, aby byl vybrán nejvhodnější kandidát. Zaměstnanec je povinen se podrobit pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu.

 

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb. O oprávnění k poskytování zdravotních služeb v civilní sféře rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány; v ostatních případech Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra.

 

Podle zákona může zaměstnavatel uzavřít smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb pouze s poskytovatelem zdravotních služeb v oboru:

a) všeobecné praktické lékařství, nebo

b) pracovní lékařství.

 

Zákon č. 373/2011 Sb. nevyžaduje pro lékaře v oboru všeobecné praktické lékařství žádnou další kvalifikaci či doškolování. Nicméně v důvodové zprávě k návrhu zákona č. 373/2011 Sb. zákonodárce uvádí, že je vhodné, aby praktický lékař absolvoval akreditovaný kurz zaměřený na pracovnělékařské služby. Kurzy pořádá Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze (IPVZ) již od roku 1993. Kurz „Základy pracovního lékařství” je zaměřený na výkon pracovnělékařských služeb a jeho náplň a rozsah byly projednány a doporučeny Společností pracovního lékařství. V roce 2012 kurz absolvovalo 25 lékařů, v roce 2013 celkem 20 lékařů, v roce 2014 to bylo 28 lékařů; kurz běžící od roku 2015 má 38 frekventantů. Kurz probíhá v deseti pokračovacích lekcích presenční formou; lekce probíhají o víkendu, jednou za měsíc, v Praze (IPVZ může zajistit ubytování). Celkový časový rozsah kurzu je 150 hodin. Kurz se zakončuje ověřením znalostí písemným testem a pohovorem a absolvent získá osvědčení, jehož planost není časově omezena. Náklady celého kurzu se pohybují kolem 30 tisíc Kč. 

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, výslovně neřeší, zda zaměstnavatel může uzavřít smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli. Prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče však v ust. § 3 odst. 1 počítá s tím, že zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců účelné, nebo je-li to vzhledem k umístění jednotlivých pracovišť účelné, nebo nelze-li pracovnělékařské služby zajistit s ohledem na kapacitní možnosti poskytovatele pracovně lékařských služeb, pouze jedním poskytovatelem.

 

Při výběru vhodného poskytovatele pracovnělékařských služeb je třeba rovněž zvážit místní a časovou dosažitelnost poskytovatele pro zaměstnance, protože čas, který zaměstnanci stráví v souvislosti s podrobením se vyšetřením a prohlídkám jde do nákladů zaměstnavatele (viz ust. § 103 odst. 2 písm. e) zákoníku práce).

 

Účast zaměstnanců na výběru poskytovatele pracovnělékařských služeb

Zákoník práce zakotvuje zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, a to prostřednictvím odborové organizace a zástupce pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a není-li jich, pak přímo účastí zaměstnanců. Ohledně výběru poskytovatele pracovnělékařských služeb (ust. § 108 odst. 3 písm. b)zákoníku práce) ukládá povinnost zaměstnavateli informovat zástupce zaměstnanců nebo přímo zaměstnance o výběru a zajišťování pracovnělékařských služeb.

 

Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb

 Zákon ukládá zaměstnavateli povinnost, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

 

Zákon neobsahuje žádné informace, o jakou smlouvu se jedná. S ohledem na požadavek čl. 10 („Personál poskytující závodní zdravotní služby má být plně pracovně nezávislý na zaměstnavateli, pracovnících a jejich zástupcích, pokud existují“) vyhlášky č. 145/1988 Sb., 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161), by se nemělo jednat o pracovněprávní vztah. Z této zásady však sám zákon č. 373/2011 Sb. stanoví výjimku, když v ust. § 69 odst. 3 stanoví, že pokud je Vězeňská služba zaměstnavatelem, poskytuje pracovnělékařské služby zaměstnancům a osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence zařazeným do práce ve svých zdravotnických zařízeních. Druhou výjimku přinesla novela zákona provedená zákonem č. 47/2013 Sb., která umožnila

Nahrávám...
Nahrávám...