dnes je 28.3.2024

Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele o vyhlášení obchodního tajemství

1.1.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.16.6
Vnitřní předpis zaměstnavatele o vyhlášení obchodního tajemství

JUDr. Věra Bognárová

 

Vnitřní předpis zaměstnavatele

o vyhlášení obchodního tajemství

 

 

Zaměstnavatel ....................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),

zastoupený ..............

 

 

vyhlašuje tímto

obchodní tajemství podle ustanovení

§ 504 občanského zákoníku.

 

Tímto předpisem se vyhlašuje obchodní tajemství a upravují povinnosti zaměstnanců při jeho ochraně. Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem zaměstnavatele a zaměstnavatel jejich utajení zajišťuje. Všechny právnické či fyzické osoby, které se s obchodním tajemstvím seznámí, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které tvoří shora vymezený předmět obchodního tajemství, nebo s ním bezprostředně souvisí.

 

1. Podle čl. 1. se vyhlašují obchodním tajemstvím níže uvedené skutečnosti (níže uvedené okruhy jsou uvedeny pouze jako návrh a příklad, je možné zvolit vlastní okruh utajovaných skutečností):

- výrobní postupy

- odbytová síť zákazníků

- způsoby zásobování - prodeje zboží

- nákupní zdroje - sortiment zboží, množství, termíny

- organizace importu

- organizace transportu

- kalkulace cen

- organizační členění podniku

- vnitropodniková evidence a administrativa

- veškeré číselné údaje (obrat, zisk, marže, prodejní křivky apod.).

 

2. Zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které tvoří shora vymezený předmět obchodního tajemství nebo s ním bezprostředně souvisí a současně je povinen chránit toto tajemství před všemi fyzickými i právnickými osobami. Povinnost zachovávat a chránit obchodní tajemství, jakož i ostatní skutečnosti, s nimiž se zaměstnanec seznámil při plnění pracovních úkolů, se vztahuje i po skončení pracovního poměru a spočívá zejména v zákazu aktivit souvisejících s předmětem obchodního tajemství při poskytování a využívání jakýchkoliv informací, služeb či výkonů činností a pořizování opisů či fotokopií jakýchkoliv písemností pro vlastní účely nebo účely třetích osob.

 

3. Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž zaměstnanec jiné osobě neoprávněné sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo jiného využije obchodní tajemství a o němž se dozvěděl:

a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů, smluv, obchodních podmínek apod.) na základě jeho pracovněprávního vztahu k nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán.

b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.

 

4. Dojde-li k porušení nebo ohrožení obchodního tajemství je zaměstnavatel oprávněn využít všech prostředků, které mu dává občanský zákoník, včetně zdržení se nekalosoutěžního jednání, odstranění závadného stavu, přiměřeného zadostiučinění i v penězích a vydání bezdůvodného obohacení. V neposlední řadě je zaměstnavatel oprávněn požadovat i náhradu škody (podle ustanovení § 2988 občanského zákoníku).

 

Dosáhne-li porušení obchodního tajemství vyšší intenzity, není vyloučena ani trestní odpovědnost.

 

Dojde-li k porušení obchodního tajemství v době trvání pracovního poměru, jedná se o porušení povinnosti vyplývající pro zaměstnance z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci s důsledky z toho vyplývajícími, včetně případného skončení pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. g) nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst.1 písm. b) zákoníku práce.

 

5. S tímto rozhodnutím budou seznámeni všichni zaměstnanci přicházející do styku s vyhlášeným okruhem obchodního tajemství.

 

6. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě............ (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

 

 

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem..........................................

 

 

......................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

 

 

Komentář:

 

Zákoník práce v § 301 uvádí základní povinnosti jednotlivých zaměstnanců, další povinnosti jsou upraveny např. v § 38 odst. 1 písm. b), kde je zaměstnanci uložena povinnost podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Výslovná povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, se kterými se zaměstnanec seznámí v průběhu trvání pracovního poměru, však zákoníkem práce pro všechny zaměstnance uložena není. Povinnost mlčenlivosti zaměstnanců se někdy dovozuje extenzivním výkladem § 301 písm. b) ZP, podle kterého jsou zaměstnanci mimo jiné povinni nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

 

Výslovná povinnost mlčenlivosti je zákoníkem práce v § 303 ZP uložena pouze pro zaměstnance ve správních úřadech a pro zaměstnance vyjmenovaných zaměstnavatelů (§ 303 odst. 1 ZP). Tito zaměstnanci jsou kromě povinností, které jim jsou uloženy § 301 a případně § 302 ZP, pokud se jedná o vedoucí zaměstnance, dále povinni dodržovat povinnosti upravené v tomto ustanovení a mimo jiné jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám. Tato povinnost neplatí, pokad byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jiným pověřeným vedoucím zaměstnancem. U zaměstnanců vyjmenovaných v § 303 odst. 1 ZP se proto jedná o zákonem uloženou povinnost a tato zákonem uložená povinnost se na zaměstnance vztahuje přímo, aniž by musel zaměstnavatel cokoliv dalšího činit.

 

Podle § 1 odst. 2 NOZ a § 4a ZP mohou být práva nebo povinnosti i v pracovněprávních vztazích upravena odchylně, jestliže to zákoník práce výslovně nezakazuje. Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek anebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Od ustanovení uvedených v § 363 ZP je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.

Nahrávám...
Nahrávám...